Příroda v malém balení
hemel

Med - tekuté zlato

Med je hustá sladká a lepkavá kapalina vytvářená včelami, případně i jiným hmyzem, jejich sběrem a zahušťováním sladkých šťáv – především nektarů květů (med květový) a výměšků hmyzu (mšice, medovice) živícího se sáním mízy rostlin (med medovicový).

Kapalný med se nekazí. Díky vysokému obsahu cukru ničí bakterie procesem zvaným osmolýza (prasknutí buňky destrukcí buněčné membrány). Nemohou se na něm uchytit ani kvasinky ze vzduchu, protože obsah vody je příliš nízký. Přírodní neupravený med má obsah vody asi 14 - 18%. Je-li obsah vody pod 18%, nemůže se v medu přemnožit prakticky žádný cizorodý organismus.

Zdravotní účinky
Až do doby plného pochopení příčin infekce a a nasazení antibiotik, tedy po 2700 let, byl med užíván pro léčení chorob včetně tropických. Lidové používání medu se tak dostalo vědeckého vysvětlení: med působí jako antibakteriální/antiseptický činitel. Antibakteriální vlastnosti medu jsou výsledkem nízké aktivity vody v medu způsobující osmózu, efekt peroxidu vodíku a vysoké kyselosti.

Nutriční efekty
Na základě relativně nových poznatků má med znatelné pozitivní efekty zejména při dlouhodobém užívání. Med totiž obsahuje nejen mnoho uhličitanů, ale také nezřídka polyfenoly, které mohou působit jako antioxidanty. Antioxidanty, jako výživný prvek, zabraňují působení negativních důsledků stresu v organismu. Bylo zjištěno, že antioxidanty v medu příznivě působí proti rakovině tlustého střeva. Mimoto, med je zodpovědný také za zvyšování populace probiotických bakterií ve střevech, což má za následek zvýšení obranyschopnosti organismu, zlepšení trávení, snížení cholesterolu a již zmiňovaná prevence proti rakovině střeva.

Užití medu

  • Při nachlazení - jako podpůrný prostředek při nachlazení se med používá od pradávna. Kromě doplnění energie působí i psychologicky - i malé děti vědí, že je med zdravý. Dostatek tekutin, teplo a klid zařídí vše ostatní. Dáváme-li med do čaje, je lepší, když není čaj vroucí - med, případně i citrón si uchovává více hodnotných látek.

 

  • Tišení kašle - lékaři ze Státní univerzity v Pensylvánii v rámci vědecké studie zjistili, že čajová lžička medu podaná večer před spaním při zánětu horních cest dýchacích napomáhá tlumení kašle a klidnému spánku více, než volně prodejné léky. Pomáhá i proti nespavosti.
  • Hojení ran a popálenin - již staří Egypťané, Řekové i Římané používali med k hojení ran - zejména těch válečných. Studie našich odborníků potvrdila, že med desinfikuje ránu, snižuje otok a napomáhá obnově tkáně. Nízké pH květového medu působí nepříznivě pro růst bakterií a plísní. Med působením osmotického tlaku navíc odčerpává z rány vodu nutnou pro jejich růst. Při postupném ředění medu tkáňovým mokem se uvolňuje peroxid vodíku v malém množství, avšak dostatečném k aktivnímu působení na bakterie.


V dnešní uspěchané době se lidé stále častěji vrací k přírodě a k přírodním produktům. Vyhledávají služby a prostředky, jak zmírnit únavu těla a jak vylepšit pleť, která trpí nepříznivými vlivy a stresem. Vývoj kosmetických prostředků jde stále dopředu. Jsou objevovány nové suroviny nebo se již zaběhnuté a známé produkty nově zpracují, lépe se využije jejich vlastností, známých po mnoho staletí.

Med, který je znám především jako blahodárný produkt přírody, posiluje celý lidský organizmus, je bohatý na bílkoviny, minerální látky, vitamíny, enzymy. Je využíván nejen jako potravina, ale je zpracováván i pro kosmetický průmysl. Má skvělé účinky na pleť, které dodává potřebné látky a zbavuje ji únavy. Vaše pleť bude vypadat vitálněji, pružněji a svěžeji.

Historie medu

  • Ve starém Egyptě - legenda vypráví, že včely jsou oživlé slzy boha slunce. V těchto dobách byl med neobyčejně vzácný a drahý a byl určen jen privilegovaným osobám. Nejstarším památníkem egyptské medicíny je papyrus „Kniha přípravy léků na všechny části lidského těla.“ V tomto lékařském dokumentu napsaném před 3 500 lety je uvedeno mnoho receptů, v nichž je obsažen med jako lék. Med byl rovněž součástí egyptského pohřebního kultu. V mnoha kulturách starověku byl med znamením plodnosti. Je také známo, že egyptská královna Kleopatra zdokonalovala svou pleť pomocí medových masek.

 

  • V Indii a Číně - ve starodávné indické medicíně AJUR VEDA (Kniha života) i v zákonech Manu se uvádí, že pomocí elixíru a diety, která obsahuje med a mléko, je možné prodloužit život člověka na 500 i více let. Starověcí Indové připisovali medu důležité a mnohostranné léčivé a posilňující vlastnosti. Jimi pojmenovaný lék „alternacia“, který dodával člověku radost a ochraňoval mládí, se připravoval hlavně z medu. Z hlubokého dávnověku pocházejí i informace o používání medu a vosku na léčebné účely v Číně.

 

  • Ve starém Řecku a Římě - nejvyšší řecký bůh Zeus byl jako dítě živen medovým nektarem. Hippokrates, největší reformátor starověké medicíny aplikoval med jako lék proti horečce a při mnoha jiných onemocněních a sám ho také jedl. Legenda dokonce říká, že na hrobě Hippokrata se usadil roj včel, které produkovaly zvláštní med, léčící dětská onemocnění

Rovněž proslulí řečtí básníci Homér a Euripides doporučovali med pro jeho rozsáhlé léčivé účinky. Pythagoras ve svých spisech o medicíně tvrdil, že med se vyznačuje různými léčivými vlastnostmi. Pythagorovi stoupenci se živili výlučně vegetariánskou stravou a medem. Kromě poskytování obětí bohu Aeskulapovi se ve starém Řecku jako přostředek léčení používal med a hrozny. Také římští učenci se ve svých dílech zabývali včelami a včelími produkty. O chovu včel psal Marcus Terrentinus Varro a Vergilius. Římané dobře znali praktické využití medu a jeho konzervační účinky. Například čerstvě ulovené ryby nechávali nakládat do medu, aby se ryby při převozu nezkazily.

 

  • Ve středověku - medu si velmi vážili i muslimové. Prorok Mohamed dokonce hrozil lidem, kteří pohrdali božími zákony, odnětím medu. Úspěšně používal produkty včelařství i významný učenec Střední Asie Avicena. V jeho díle nacházíme desítky receptů, v nichž se používá včelí med nebo vosk. Legenda o milánském biskupovi Ambrožovi dokazuje, jaký význam měly včely a med pro staré křesťany. Když byl sv. Ambrož ještě malý chlapec, usedl mu jednou na obličej včelí roj. Včelky mu vlétly do ústa a krmily ho medem. Dokonce papež Urban VIII. přijal včely do znaku svého rodu. Známí středověcí lékaři jako byl Paracelsus často předepisovali svým pacientům med.

Starodávné ruské pověsti vyprávějí o potulných slepých žebrácích, kteří vyléčili legendárního siláka Ilju Muromce a vrátili mu bohatýrskou sílu tím, že mu dali vypít „pohár truňku medového“.

Již slova praotce Čecha na hoře Řípu nasvědčují tomu jaký význam byl přikládán medu v naší historii. „Toť jest ta země krásná, mlékem a medem (srdím) oplývající.“ Již v 11. a 12. století se do okolních zemí vyvážely med, vosk a medovina ve velikém objemu a v Praze se konaly speciální medové trhy.

  • V současnosti - doba i životní styl lidí se v posledním desetiletí hodně změnily. Na jedné straně přibývá pohodlí, na straně druhé takzvané civilizační nemoci. Na přelomu 21. století se lidé v přetechnizované společnosti začínají znovu obracet k přírodním produktům a k alternativní medicíně, založené na odvěké zkušenosti a praxi našich předků. Jedna z unikátních přírodních pomocí člověku, jsou včelí produkty.